Pane místostarosto Poure,
ve všech svých textech zveřejňovaných na stránkách www.HORICE.online respektuji jejich podtitulek – fakta, data, dokumenty, souvislosti a uvádím jen ty informace (fakta), které jsou doloženy daty nebo dokumenty. Platí to i o textu, který se věnuje MCRR. Ale k věci.
Informace o artefaktech ze závodní činnosti Gustava Havla jsem nalezl ve čtyřech veřejně dostupných zdrojích. První jsou Hořické noviny (5)2018, druhým jsou internetové stránky museummcrr.cz, třetím je dopis tajemníka M. Kuchty ze dne 21.2. 2020 a výčet uzavírá vaše níže uvedené vyjádření.
Stručný souhrn vyjádření k artefaktům G. Havla z těchto zdrojů vypadá takto:
- předal městu do trvalého vlastnictví (Hořické noviny)
- rodina muzeu věnovala do správy (web MCRR)
- věnuje Museu Czech Road Racing (dopis tajemníka M.Kuchty),
- jsou ve vlastnictví rodiny Havla (vyjádření M.Poura).
Tvrdíte, že zveřejňuji polovičaté informace a hanlivé zprávy. Tři ze čtyř uvedených zdrojů (kromě Hořických novin) ještě nyní aktuálně šíří tři různé informace o artefaktech G. Havla. Jsou to vaše zdroje a ani jedna z těchto vašich informací není doložena žádným věrohodným písemným dokumentem. Je tedy možné, že některá ze tří uvedených informací je celá pravda, jiná je polopravdou nebo je mezi nimi i úplná nepravda ? A byl z dalších schůzek a ujednání, o kterých píšete, vyhotoven nějaký dokument ?
Zákony a další právní předpisy přesně popisují, jak mají obce a jimi zřizované organizace nakládat se svým nebo jim svěřeným majetkem a jak má být tento majetek evidován. To, že zřejmě neexistuje žádný dokument, který by dokládal vztah města a muzea jako instituce k artefaktům ve vlastnictví rodiny Gustava Havla ani jejich seznam, je kromě jiného, pohrdáním zákony. Je to zjevný projev arogance moci. Jak praví klasik:
„Pane ministře, takhle to nemůžeme udělat.
To by bylo v rozporu se zákonem.“
„ Ale pane tajemníku, se zákony na mě nechoďte.
Zákony jsou jenom pro blbce!“
Zkuste se, pane místostarosto Poure, někdy ve volné chvíli zamyslet, jak to budete dělat, až zase jednou budete mezi námi blbci.
S pozdravem PhDr. František Kozel
