V únoru 2017 se tehdejší zastupitelstvo rozhodlo, že si město koupí Zámek. Již čtvrt roku předtím odhlasovalo, že si na to půjčí u České spořitelny 10 milionů Kč splatných do konce roku 2027. Jak rozhodli, tak udělali a město se stalo vlastníkem Zámku. Od chvíle, kdy padlo toto ne úplně jednoznačné rozhodnutí (starosta Svoboda byl proti, oba tehdejší místostarostové pro), dostala se na pořad dne zásadní otázka – co s ním ?
Dosavadní dvouletá historie hledání odpovědi na tuto otázku přinesla zatím čtyři oficiální dokumenty, které každý jinak určují způsob využití různých částí areálu Zámku. Již od roku 2016 byl ve věcech Zámku velmi aktivní spolek přátel hořického zámku Strozzi. Krátce po rozhodnutí o koupi Zámku se sešel s vedením města a seznámil je s myšlenkou, že objekt hořického zámku včetně tvrze je k prezentaci hořických tradic a slavné minulosti města nadále nezastupitelný a uvedl i stručný popis 10 stálých expozic Městského muzea, které by měly prezentovat tradice a historii Hořic.
Za celý rok 2017 nepřijalo město, kromě klíčů od Zámku, žádné rozhodnutí a neschválilo žádný dokument. Až na posledním zasedání v prosinci udělalo zastupitelstvo zásadní krok. Ing. arch. Martin Pour tam předložil zastupitelům 60 stránek obrázkového leporela s názvem Areál zámku Hořice čp.1. Celou polovinu prezentovaného materiálu (29 stránek) tvořil architektonický záměr Muzeum Czech Road Racing. Další významná část (14 stránek) byla věnována revitalizaci objektu tvrze z 15. století. Budoucnost dalších částí areálu Zámku byla, z hlediska rozsahu prezentovaného leporela (9 stránek), jen okrajovou záležitostí. Je však třeba říci, že třeba v případě objektů tvrze a šatlavy byl patrný vliv diskusí se spolkem Strozzi. S materiálem, který se potom v usnesení nazývá Koncepce využití objektu Zámku čp.1, vyslovilo zastupitelstvo souhlas. Tak vznikl první oficiální dokument k využití areálu Zámku.
V roce 2018 se zastupitelstvo Zámku téměř nevěnovalo. Jen investiční odbor si nejprve v únoru objednal u Ing. arch. Martina Poura architektonickou studii regenerace hořické tvrze a následně v srpnu u kanceláře Zídka kompletní projektovou dokumentaci pro územní řízení tvrze. Potom už byly na dohled volby, ale volební strany se ve svých předvolebních slibech o využití Zámku nezmínily ani jedním slovem. Architektonická studie tvrze je druhým dokumentem týkajícím se využití Zámku.
Na dubnové zasedání zastupitelstva v roce 2019 předložil Ing. arch. Martin Pour k projednání 17 stránek obrázkového leporela, které neslo název architektonický záměr stálé scény loutkového divadla v areálu Zámku. Tento záměr umísťoval scénu loutkového divadla Zvonek do východní části hospodářských budov areálu Zámku. Přes námitky opozice, že dosud platná koncepce využití Zámku schválená zastupitelstvem v prosinci 2017, umístila do této části areálu MuzeumCzech Road Racing, byl návrh na umístění loutkové scény schválen. To je třetí dokument k využití areálu Zámku.
Zatím posledním krokem ve věci využití Zámku bylo rozhodnutí Rady města o hledání vhodného investora ve spolupráci s Českou spořitelnou (květen 2019). Na čtvrtém dokumentu města, který nyní Česká spořitelna rozesílá investorům, je pozoruhodné, jak tři různé dokumenty města během necelých dvou měsíců měnily využití jednoho a téhož objektu v areálu Zámku. Tam, kde v areálu Zámku mělo být, podle předchozích rozhodnutí města, Muzeum Czech Road Racing, byla usnesením zastupitelstva z poloviny dubna umístěna Loutková scéna Zvonek, ale podle dokumentu České spořitelny ze začátku června je tam zase zpátky Muzeum Czech Road Racing. V celém dokumentu České spořitelny je potom jediná, podmíněně formulovaná zmínka, že záměr investora by mohl obsahovat například prostor pro loutkáře. Jak vidíte, přátelé pohádek se šťastným koncem, není nad jasné, rychlé a koncepční rozhodování vrchnosti.
Přehled o obsahu všech čtyř aktuálně platných dokumentů je v přiložené tabulce. Z ní je patrné, že všechny dokumenty se shodují jen v jediném konkrétním způsobu využití jedné části Zámku – vytvoření kavárny s expozicí trubiček. Po dvou letech hledání je to skromný výsledek.
Když projdeme sloupce tabulky zleva doprava, tak jak šel čas, je zřejmé, že se během času z dokumentů vytratily konkrétní způsoby využití areálu Zámku. Věcný obsah prvního zastupitelstvem schváleného a dosud platného dokumentu zjevně vycházel z diskuse vedení města se spolkem Strozzi. Postupem času ale zůstaly jen dvě trvalky – již zmíněná kavárna a Muzeum Czech Road Racing. Většina ostatních částí areálu je podle dalších dokumentů města určena k všeobjímajícímu víceúčelovému využití nebo k prezentaci blíže nespecifikovaných historických prvků objektu.
Zapojení České spořitelny do hledání vhodného investora pro Zámek je pozoruhodným počinem. Stojí za to ocitovat hned ústřední motto umístěné na titulní stránce materiálu, kterým jsou oslovováni potenciální investoři/developeři: Cílem je revitalizovat areál zámku a vytvořit funkční a živý celek například kombinací bytů, komerčních, ubytovacích a restauračních prostor. Vše s možnou tématikou významného motocyklového závodu 300 zatáček Gustava Havla.
Tak, vážení občané Hořic a přátelé hořického zámku ze spolku Strozzi. Zapomeňte na hořické tradice a slavnou minulost města. Zapomeňte na archeologické expozice, expozice nejstarších dějin Hořic, národního obrození, prusko-rakouské války 1866, výroby hořických hraček, výroby kapesníků a textilu, zapomeňte na připomínku hořické židovské komunity a 50 000 sbírkových předmětů odložených v krabicích od banánů po chodbách v provizorním depozitáři. Jediné, co je v historii Hořic důležité a hodno pozornosti, jsou motocykly. Celá jedna stránka oslovení investorů/developerů prezentuje moderní pojetí Muzea Czech Road Racing. Skromně představuje i autora textu: Architektonický záměr zpracoval v roce 2017 bývalý aktivní jezdec a přeborník republiky v jízdě pravidelnosti historických motocyklů Ing. arch. Martin Pour.
Vedení města potom klade potenciálním investorům zásadní otázky: Jakou kombinaci služeb byste v areálu navrhovali ? Jak vhodně skloubit zmíněné aktivity na téma motorek dohromady (hotel, muzeum, restaurace,byty) ? Dále potom pod titulkem Hotel a byty s osobitým stylem je tato myšlenka rozvíjena:V architektonickém záměru je počítáno u zámecké budovy s prostorem pro dlouhodobý pronájem/provoz hotelu o kapacitě okolo 30 lůžek. V přízemí je zamýšleno s ubytovacím pokojem včetně kuchyňského koutu, kanceláří, víceúčelovým sálem/jídelnou. V 1.patře je plánováno vybudovat až 9 samostatných bytů. Tak, žádné obyčejné byty! Město si koupilo zámek proto, aby mohlo postavit hotel a byty s osobitým stylem motorek ! Jak už bylo řečeno, o využití areálu Zámku nebylo ve volebních programech stran ani slovo, ale ještě se ani nesešel rok s rokem a už je ve využití Zámku na radnici jasno – hotel, byty a motorky.
Když se hovoří s investory/developery, tak o peníze jde až v první řadě. Přesněji řečeno na šestnácté stránce z dvaadvaceti, pod titulkem Orientační náklady rekonstrukce(rok 2017). Ve výše uvedené tabulce jsou tyto náklady uvedeny v předposledním sloupci. Jak se město dobralo k odhadované výši investic u jednotlivých objektů, není v materiálu nikde uvedeno. Avšak u dvou objektů areálu Zámku existují relevantní propočty. Na rekonstrukci objektu tvrze byla zpracována projektová dokumentace a ta došla k nákladům na rekonstrukci ve výši 28 milionů korun. K architektonickému záměru na stálou scénu loutkového divadla s kavárnou byl zpracován propočet stavebních nákladů, který došel k částce 13 milionů korun. Jestliže tedy v materiálu České spořitelny jsou uváděny u tvrze náklady 8 milionů a u jihovýchodního křídla hospodářských budov 5 milionů, dá se téměř s jistotou říci, že se jedná o orientační náklady stanovené pohledem z okna. Právník by si možná dokonce položil otázku, jestli nejde o pokus uvést potenciální investory/developery v omyl.
Zapojení České spořitelny do tanečků kolem Zámku je upraveno smlouvou o dílo na vypracování Průzkumu trhu potenciálních investorů pro revitalizaci objektu bývalého zámku. V preambuli smlouvy se dočteme, že projekt (revitalizace Zámku) je nyní ve své úvodní fázi tzv. projektového záměru s vypracovanou rámcovou studií definující technické možnosti vnitřní dispozice. To zásadní, však není v preambuli, ale až na konci v příloze smlouvy. Tam Česká spořitelna říká: Pro vyloučení pochybnostíuvádíme, že součástí díla jsou poradenské služby výhradně finančního charakteru. Součástí díla nejsou poradenské služby technické, právní ani daňové. A ejhle, poradenské služby České spořitelny, které budou mít výhradně finanční charakter, asi těžko vedení radnice poradí, kde má být v areálu Zámku hotel, kde muzejní expozice, kde byty, kde divadlo a kde případně něco úplně jiného.
O tom by mělo být rozhodnuto po diskusi především s občany, kteří budou areál Zámku ještě osm let splácet. Teprve potom by měly přijít na řadu poradenské služby finančního charakteru. Opačný postup může budit dojem vytváření mlžného oparu kolem rozhodnutí, které již jiní dávno učinili jinde. Podobný důvod může být i za kvapným stěhováním městské policie a spolku Dalibor z domu čp.226 na náměstí. Tam se prý dokonce za noci z lůna prázdného průjezdu ozývá tajemné Alvaréz, Alvaréz a na zdi ve dvoře se objevily iniciály MČ.
Jak bylo uvedeno výše, existují čtyři víceméně oficiální dokumenty města, které se zabývají využitím areálu Zámku, ale žádné z těchto obrázkových leporel nelze označit jako projektový záměr s vypracovanou rámcovou studií. Navíc, dva z těchto dokumentů nikdy neprojednal žádný odpovídající orgán města, o veřejnosti nemluvě.
A tak uvidíme, jaké krokové variace kolem Zámku nám přinese podzim. Možná ale neuvidíme nic. V té době totiž bývají mlhy hodně husté.
