BÍLÝ KŮŇ
část 1
1.
Hořický zámek je kulturní památkou a jako takový je pod ochranou památkového zákona. Ten stanovuje vlastníkům kulturních památek řadu povinností. V našem případě jsou důležité dvě. První, že vlastník kulturní památky je povinen před každou zamýšlenou změnou jejího užívání oznámit tento záměr orgánu státní památkové péče. Druhá jednoznačně stanoví, že když vlastník kulturní památky zamýšlí provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou její úpravu, je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko orgánu státní památkové péče. V případě hořického zámku je příslušným orgánem státní památkové péče úsek památkové péče Městského úřadu Hořice.
V roce 2018 byly v hořickém zámku provedeny během ledna až května rekonstrukční práce. Toto bylo potvrzeno místním šetřením památkové inspekce Ministerstva kultury. Ta zároveň uvedla, že tyto práce byly provedeny bez toho, že by si Město Hořice vyžádalo závazné stanovisko orgánu státní památkové péče. Tímto postupem porušilo Město Hořice ustanovení památkového zákona a v následném správním řízení mu byla uložena pokuta 8 000 Kč.
V následujících letech 2019-2020 pokračovalo Město Hořice v dalších stavebních úpravách hořického zámku, opět bez toho, aby si vyžádalo závazné stanovisko orgánu státní památkové péče. Při opakovaném šetření památkové inspekce Ministerstva kultury v roce 2021 bylo konstatováno, že město Hořice jako vlastník kulturní památky postupovalo v rozporu s ustanovením zákona č. 20/1987 S. o státní památkové péči. V závěru potom je uvedeno, že Památková inspekce zdůrazňuje společenskou závažnost daného přestupku s ohledem na to, že se jej opakovaně dopustil subjekt, jehož orgánem je místně příslušné pracoviště orgánu státní památkové péče. Ve správním řízení, které následovalo, byla Městu Hořice udělena další pokuta ve výši 40.000 Kč.
Shrnuto: Za opakované porušování památkového zákona při opravách a rekonstrukcích hořického zámku v letech 2018–2020 byla Městu Hořice uložena souhrnná pokuta ve výši 48.000 Kč.
2.
Udělením pokuty a jejím zaplacením vznikla Městskému úřadu škoda, v tomto případě v celkové výši 48.000 Kč. Jestliže úřadu vznikne škoda, je jeho povinností zjistit, kdo škodu způsobil a po něm potom vymáhat náhradu této škody. K tomu účelu je ustavena škodní a likvidační komise.
První část škody ve výši 8.000 Kč město uhradilo, ale škodní a likvidační komise se hledáním viníka vůbec nezabývala. Důvodem byly, podle vyjádření Městského úřadu, nejasnosti v míře zavinění konkrétní osoby. Odpověď na dotaz, který pracovník takto rozhodl, byla, že o takovém rozhodnutí neexistuje písemný záznam, a proto nelze sdělit konkrétní osobu pracovníka či útvar městského úřadu.
Město tedy bez mrknutí oka, nebo spíš se zavřenýma očima, zaplatí pokutu 8.000 Kč a ani se nesnaží zjistit, kdo škodu zavinil, natož aby snad po někom vymáhalo náhradu vzniklé škody. Ale naděje ještě žije. Na dotaz, kdo rozhodl, že druhá část škody ve výši 40.000 Kč bude projednávána škodní a likvidační komisí, odpověděl vedoucí správního odboru, že v souladu s Pracovním řádem o tomto postupu rozhodl tajemník úřadu.
A z tohoto vyjádření se dá usuzovat, že podle Pracovního řádu měl o řešení první části škody ve výši 8.000 Kč také rozhodovat tajemník úřadu. Ovšem o nějakém jeho rozhodnutí v této věci neexistuje žádný písemný záznam. Pravděpodobně tedy tajemník úřadu, v rozporu s Pracovním řádem, nerozhodl o projednání škody 8.000 Kč škodní a likvidační komisí. Starosta města ale přesto účetní operaci o zaplacení škody městem svým podpisem schválil a město platilo. Tak vypadá péče řádného hospodáře při nakládání s penězi daňových poplatníků v podání současného vedení radnice.
Shrnuto: Tajemník úřadu byl ve věci škody ve výši 8.000 Kč nečinný, starosta (asi bez výhrad) schválil zaplacení škody. Tím ovšem škoda vzniklá městu nezmizela, ale ukázalo se, že tajemník úřadu měl, ale nepostupoval podle platného Pracovního řádu. A starosta města tento postup schválil. Z logiky věci by teď měla škodní a likvidační komise zasednout a posoudit míru zavinění těchto dvou konkrétních osob a měla by rozhodnout, jestli bude škodu vymáhat po starostovi anebo po tajemníkovi úřadu, případně jak se oba o náhradu škody podělí.
PhDr. František Kozel
Dokončení 13.9.2022