JENOM STŘET ZÁJMŮ ?

Část I

 

Trocha historie

rozhodně nikoho nezabije. Článek Městský architekt (17.4.2020 na www.HORICE.online) se podrobně zabýval činností místostarosty M. Poura především ve vztahu k naplňování rámcové smlouvy na výkon činnosti městského architekta z roku 2011. Otázka střetu zájmu nebyla v této souvislosti podrobněji rozebírána.

Téma střetu zájmů místostarosty Martina Poura však bylo opakovaně tématem jednání kontrolního výboru na jaře roku 2018 a nakonec bylo i na pořadu jednání zastupitelstva v červnu téhož roku. Veřejně dostupným dokumentem v této věci je Zápis z jednání Zastupitelstva města dne 18.6.2018. Z něj je patrné, že zásadní informace zazněly při vystoupení tehdejší předsedkyně Kontrolního výboru Ing. Ivy Šedivé. Na závěr přijalo zastupitelstvo usnesení, že souběh funkcí uvolněného místostarosty a městského architekta není ve střetu zájmů.

 

Kontrolní výbor

je (stejně jako finanční výbor) iniciativním a kontrolním výborem zřizovaným zastupitelstvem města a ze své činnosti se odpovídá zastupitelstvu města. Kromě jiného kontroluje plnění usnesení Zastupitelstva a Rady města a kontroluje dodržování právních předpisů městským úřadem na úseku samostatné působnosti. Kontrolní výbor je nezávislý na vedení města a proto starosta, místostarostové a tajemník městského úřadu nesmějí být jeho členy. Výsledky své činnosti (např. zápisy z provedených kontrol) předkládá kontrolní výbor zastupitelstvu.

Jestliže se tedy kontrolní výbor začal na začátku roku 2018, z iniciativy občanů, zabývat činností místostarosty M. Poura jako městského architekta, konal jen to, co mu ukládá zákon o obcích. Výsledky svého šetření měl kontrolní výbor předložit zastupitelstvu.

 

Zápis z jednání zastupitelstva

18. června 2018 však ukazuje, jak tehdejší vedení města, v případu šetření činnosti místostarosty M. Poura jako městského architekta kontrolním výborem, porušovalo zákon o obcích. Klíčovým, ale zároveň diskutabilním, byl při těchto jednáních postoj advokátní kanceláře KVB. Předsedkyně kontrolního výboru Ing. Iva Šedivá požádala tuto kancelář o stanovisko k případu městského architekta, kancelář ale odmítla pro kontrolní výbor stanovisko zpracovat s tím, že by byla ve střetu zájmů. Když ale o stanovisko k činnosti městského architekta požádal tajemník městského úřadu, kancelář je obratem dodala.

Ze zákona o obcích vcelku jednoznačně vyplývá nezávislost kontrolního výboru na vedení města a především to, že závěry svých šetření předkládá zastupitelstvu. V případu městského architekta však vedení města nenechalo kontrolní výbor šetření dokončit a zpracovat ve věci zápis. To, co nakonec projednávalo zastupitelstva města, nebyl výsledek šetření kontrolního výboru, ale elaborát zpracovaný a předložený vedením města. A dopadlo to – jak jinak než dobře. Komunální volby se blížily. A tak se mohlo jet dál močálem černým kolem bílých skal. A taky se jelo.

 

Co je střet zájmů

vymezuje zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů, který říká, že veřejný funkcionář (tím místostarosta je) je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Dále potom zákon uvádí, že osobním zájmem se rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři nebo osobě jemu blízké majetkový prospěch. Veřejný funkcionář také nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu …

Zákon o střetu zájmů tedy nehovoří o funkcích veřejného činitele, jejichž souběžný výkon je (by mohl být) střetem zájmů, ale říká, jakého jednání (při výkonu funkce) je veřejný funkcionář povinen se zdržet.

Podstata střetu zájmů není v tom, jaké funkce veřejný funkcionář vykonává, ale jakým způsobem je vykonává.

Místostarosta M. Pour při výkonu funkce místostarosty a městského architekta postupoval, ve vztahu ke zhotovování architektonických studií a projektových dokumentací, nejčastěji třemi způsoby.

 

Scénář pour-office

je prvním ze tří používaných scénářů. Jeho podstata je v tom, že veřejný funkcionář, místostarosta M. Pour, využije svého postavení a nabídne odboru městského úřadu (zpravidla tomu, který má v gesci) vypracování architektonické studie nebo jiné projektové dokumentace. Odbor městského úřadu oslovený místostarostou M. Pourem objednávku napíše a pošle ji podnikateli Ing. arch. M. Pourovi (cena zakázky dle nabídky) a ten po zpracování příslušné dokumentace vystaví městu fakturu za provedené práce. Finanční prospěch tak získá podnikatel Ing. arch. M. Pour díky využití svého postavení veřejného funkcionáře M. Poura.

Scénář pour-home

jde přímo k věci. Je vynechána nabídka některému z odborů městského úřadu a podnikatel Ing.arch. M.Pour bez objednávky, moderně řečeno napřímo, příslušnou dokumentaci zpracuje a nechá si ji proplatit jako městský architekt. Finanční prospěch tak získá podnikatel Ing. arch. M. Pour díky městskému architektovi M. Pourovi.

V případě obou uvedených scénářů nelze v naprosté většině případů zjistit, kdo, případně který orgán města rozhodl, jestli a k čemu město vůbec příslušnou dokumentaci potřebuje.

Scénář pour-friends

je tak trochu z nouze ctnost a přichází na řadu, když jiné scénáře selžou. Jeho velkou předností ale je to, že je až ostentativně legální. Jeho základem je Čl. 5 bod 1 písm. b) vnitřní směrnice o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, kterou schválila rada města. Tento článek říká, že v případě zadávání architektonických a projekčních prací může zadavatel postupovat odlišně, než uvádí směrnice. Jinak řečeno, když se zadavatel tj. město (ve většině případů místostarosta M. Pour) rozhodne, může architektonické a projekční práce zadat, na rozdíl od jiných zakázek, jak chce a komu chce a ještě postupuje v souladu s vnitřní směrnicí úřadu. To je prostě „podnikatelský“ sen. Co říkáte, páni radní?

Jak tyto scénáře fungují v praxi, bude v dalším pokračování za týden.

 

PhDr. František Kozel

Pokračování 15.5.2020